75. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků, důkazem byly dopis a vysílačka

Tenhle blog jsem pojala jako možnost shromažďování informací o tématech, která znají lidi mnohdy pouze povrchově. Dnes je to přesně 75 let od vypálení města Lidice, o čemž vědí snad téměř všichni. Jaký byl ale důvod proto, aby nacisté vyhladili toto město? Kolik lidí vlastně masakr přežilo? A věděl vůbec Hitler o tom, co se v Čechách chystá?


Základní událostí pro vypálení Lidic byl útok na říšského protektora Reinharda Heydricha, který se odehrál 27. května. Na základě této akce vyhlásil ještě téhož dne státní tajemník Karl Hermann Frank vyjímečný stav. Jméno státního tajemníka si dobře zapamatujte.
Následující den začaly nacisty řízené popravy. Každý, kdo má s atentátem nějakou spojitost, kdo atentátníky schovává u sebe doma, poskytuje jim pomoc, či snad má nějakou informaci ohledně těchto atentátníků, má být popraven i s celou svou rodinou.

Zlom přichází 3. června. Majitel továrny na baterie ze Slaného zadržel dopis pro jednu z jeho podřízených - Annu Marusczákovou. Informoval o tom četníky, kteří následně předali věc gestapu. Ještě téhož dne je Marusczáková vyslýchána. Dopis prý pocházel od jejího milence. Jeho skutečné jméno sice neznala, ale prosil ji, aby vyřídila pozdrav rodině Horákových a Stříbrných, které pochází z Lidic a jejich synové sloužili u RAF.

Nacisti byli zmateni faktem, že Lidice byly v Česku na mapách hned dvakrát. Kromě Lidic na Kladensku byly také jedny menší Lidice na Slánsku. Jeden z členů gestapa tak nejprve vyrazil na Slánsko, kde se informoval o tom, zda je mezi obyvateli Horák. Ten v seznamech obyvatelů najit nebyl, ve větších Lidicích už ale gestapo Horáka našlo.

V noci na 4. června proběhla ještě v noci v Lidicích domovní prohlídka jak u rodiny Horákové, tak u Stříbrných. Nic podezřelého nalezeno nebylo. Nad ránem je ale oznámena zpráva o úmrtí Reinharda Heydricha a nacisté tak lační po odplatě, která nebude mít obdoby. Tentýž den je zatčen dělník Václav Říha z Vrapic, který byl vypátrán jako autor dopisu pro Marusczákovou. Je ženatý a svou spolupráci s odbojem si vymyslel. Chtěl tím ukončit mimomanželský poměr, který s Marusczákovou měl.

9. června se koná v Berlíně Heydrichův pohřeb. Kromě Hitlera se jej účástní také Karl Hermann Frank, který vycítil šanci se dostat na Heydrichův post. O svém plánu vypálit Lidice Hitlera informuje. Získává od něj souhlas. Ještě téhož večera obklíčí Lidice gestapo. Dovnitř může každý, ale nikdo je nesmí opouštět.

Chvíli před půlnocí zvoní nacisté na zdejšího faráře Josefa Štemberka, který je spolu s dalšími lidickými muži nahnán na Horákův statek. Štemberkovi dělá doprovod Max Rostock, příslušník SS a velitel jednotky bezpečnostní služby v Kladně. Cestou do lidického faráře kopal, později byl také u přerozdělování obyvatel. O několik let později však dostane od prezidenta Antonína Zápotockého milost.

Ženy s dětmi jsou mezitím vedeny do školy. Gestapo prochází domy. Cenné věci, kterým se ve většině případech rovnají zemědělské stroje s dobytkem a koňmi, jsou odváženy do Buštěhradu. 

10. června brzy ráno jsou ženy s dětmi přesunuty do kladenského gymnázia. Na Horákově statku jsou později muži vedeni před nacisty v počtu pěti, později deseti osob. Na průběh vyhlazování se přijíždí podívat Karl Hermann Frank. Během poledne jsou popravy u konce. Jako poslední byl zabit farář Štemberk, kterému nacisti nabídli milost. Odmítl.

Dohromady bylo popraveno 173 mužů a chlapců. Domy jsou polévány benzínem a zapalovány. Jejich zbytek je pak ještě odpálen výpušninami.

12. června je 184 žen převezeno do koncetračního tábora v Německu. O něco později je k nim připojeno dalších 7 žen, které buďto měly dítě do jednoho roku, případně porodily. Z 91 dětí jsou tři vybrány k poněmčení.

O čtyři dny později je v pražských Kobylisích zavražděno dalších 26 lidických obyvatel. Jsou mezi nimi další členi z rodin Horákových a Stříbrných, obyvatelé, kteří se zrovna v době masakru nenacházeli v Lidicích a také dva chlapci, u kterých dodatečně nacisté zjistili, že jim bylo více než 15 let.

Zbylé děti jsou vězněny v budově v Lodži, po pár dnech se k nim dostaví nacisté, přičemž jeden z nich se mezi nimi prochází a ukazovátkem poklepe na rameno několika z nich. To pro ně znamená záchranu života, protože jsou odvezeny k německým rodinám. 2. července jsou pak ostatní děti zabity výfukovými plyny ve speciálním voze.

Změny Lidic jsou maximální. Budovy byly srovnány se zemí, rybník zasypán, reliéf potoku i celé obce změněn. Následně jsou vymazány z mapy. Podle rozhodnutí ministerstva vnitra je plocha bývalých Lidic přičleněna k Hřebči, později k Buštěhradu.

Následky vyhlazení Lidic

  • Z původních 503 obyvatel bylo 340 lidí zavražděno. 
  • Na místěch bývalých Lidic byl postaven památník, o pár set metrů dál byly vybudovány nové Lidice. Ulice jsou v nich pojmenovány osobitě - Josefa Horáka, Josefa Stříbrného, 10. června 1942...
  • Vyhlazení Lidic zasáhlo nejen Česko, ale také svět. V USA, Mexiku, Brazílii i jinde jsou obce přejemnovávány na Lidice. Stejně tak jsou mnohé děti křtěny jménem této obce.
  • Na výstavbu nové obce přispívají také britští horníci, kteří mezi sebou nasbírali v přepočtu přibližně 30 milionů korun.

 Ležáky? Vyvražděny kvůli vysílačce

24. června 1942 přijíždí nacisté také do osady Ležáky, která dohromady čítá osm domů. Němci mají podezření, že se zde nachází vysílačka Libuše, kterou používá parašutistická skupina Silver A, jež je spojována s atentátem na Heydricha. Scénář je podobný. Gestapo odpoledne obklíčilo Ležáky, ženy a muže odvezli k pardubickému zámku, kde byli zastřeleni. Pro děti si nacisté přijeli do školy ve vzdálenější vesnici. Dvě sestry byly odvezeny do Německa k převýchově, ostatní obyvatelé mladší 15 let zahynuli v plynových komorách. Také Ležáky prošly kompletní "úpravou" - budovy byly srovnány se zemí, koryto rybníka zasypáno, potok odkloněn.

Narozdíl od Lidic, Ležáky nebyly obnoveny. V současnosti je na jejich místě pietní místo a památník, který je tvořen půdorysem původních budov.

Komentáře

  1. Jsem moc ráda, že jsi o tomhle tématu napsala. Já sama se tématem točícím okolo atentátu a parašutistých skupin zabývám už přes 7 let a těší mě, že mezi námi stále jsou lidé, kteří ví, co se tady dělo.

    Karolína & Maličkosti ze života

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky